V průběhu vzdělávacího procesu se může vyskytnout řada výukových obtíží v různých předmětech, kdy má dítě problémy osvojit si některé poznatky nebo dovednosti. S nějakou formou těchto obtíží se během své školní dráhy setkal každý, jsou její přirozenou součástí. Je však třeba mít na paměti, že i drobné potíže mohou postupně přerůst ve velké problémy, které se odstraňují mnohem obtížněji. Proto je důležité situaci řešit včas a zasáhnout hned v začátcích.
Mezi projevy výukových obtíží patří například:
Jedná se tedy o zcela jasné ukazatele i o zdánlivě nesouvisející náznaky, které mohou mít řadu jiných příčin. Pokud má tedy rodič pocit, že by něco nemuselo být zcela v pořádku, je třeba zjistit, o co jde - probrat situaci s dítětem, případně s vyučujícím, ve vážnějších případech vyhledat pomoc psychologa.
Výukové obtíže mohou být způsobeny celou řadou faktorů, které často nepůsobí izolovaně, ale v širších souvislostech. Mezi nejčastější z nich patří:
Kromě toho mohou být důvodem výukových obtíží také specifické poruchy učení či poruchy pozornosti, u kterých je třeba řešit problém komplexněji a využívat speciální metody práce.
Problémy se zvládáním školního učiva způsobují, že vyučování a příprava na něj dítě vyčerpává, je pro něj těžké se soustředit. Může se stát, že dítě postupně ztratí motivaci a vůli k učení, protože výsledky neodpovídají vynaloženému úsilí. U dítěte pak může vzniknout negativní vztah ke škole.
Školní neúspěšnost však může zapříčinit i vážnější psychické či výchovné problémy - nadměrnou úzkost, pocity méněcennosti, spory v rodině, záškoláctví, nevhodné chování ve škole aj.
Dítěti, které výukovými obtížemi trpí, je třeba s probíranou látkou bezodkladně pomoci, aby se předešlo prohlubování problému. Tohoto úkolu se nejčastěji zhostí rodiče či jiní rodinní příslušníci, ovšem v závislosti na jejich možnostech na něj často nezbývá čas, energie či chuť. V takovém případě je ideální volbou doučování dítěte odborníkem - pedagogem, který zná nejen probíranou látku, ale i různé učební styly dětí, dopady různých oslabení a poruch na učení, i možnosti, jak dané učivo dítěti podat.
Ať už se rodiče rozhodnou pro jednu či druhou možnost, je důležité, aby doučování probíhalo pravidelně a tak dlouho, dokud si dítě látku neosvojí. Rozhodně však není cílem dítě zahltit, protože pokud je přetíženo, přestane od určité chvíle informace vnímat. Stejně jako v řadě jiných oborů, i zde platí pravidlo "raději méně a častěji".