Pro budoucí školáky a jejich úspěšnost při vzdělávání jsou důležité některé oblasti, které by měly být rozvinuty před vstupem do 1. třídy ZŠ a jejichž úroveň výrazně ovlivní jejich úspěšnost ve školním vzdělávání:

• Sluchové vnímání
• Zrakové vnímání
• Grafomotorika
• Matematické představy
• Řeč
• Myšlení
• Pozornost
• Jemná motorika
• Hrubá motorika

 

Sluchové vnímání

Sluchové vnímání je jedna z hlavních oblastí, které nám umožňují poznávat svět kolem nás. Pokud není sluchové vnímání dostatečně rozvinuté, může mít dítě problémy s osvojováním si čtení a psaní - nedostatky mohou zvyšovat riziko vzniku dysortografie a dyslexie. Mimo to může mít dítě problém i s dalšími předměty, při kterých dostává pokyny a získává informace sluchovou cestou. 

V předškolním věku je vhodné rozvíjet:

• sluchové rozlišování zvuků a hlásek
• skládání slov z jednotlivých hlásek
• rozklad slov na slabiky a na hlásky
• rozlišování délek slabik ve slově
• rytmus
• sluchovou paměť

Narušení sluchového vnímání má vliv na vznik zejména dysortografie nebo dyslexie. Kromě toho může oslabení sluchové paměti způsobit problémy se zapamatováním si slovních pokynů, vět při diktátu apod.

 

Zrakové vnímání

Pomocí zraku příjímáme většinu informací o okolním světě. Z hlediska vzdělávání je zrakové vnímání důležité při budoucím učení se písmen a číslic, z nichž některá jsou si podobná a liší se jen detailem nebo polohou, při nácviku čtení a přepisování textu, kdy dítě musí text rozložit na jednotlivá slova a slovo na jednotlivá písmena a naopak se z různých písmen skládají slova, při orientaci na ploše apod.

Nedostatky ve zrakovém vnímání mohou také negativně ovlivnit osvojování si čtenářských a písařských dovedností. Dítěti se mohou plést tvary písmen a číslic, může se špatně orientovat na ploše a řádku, může mít problémy s napodobováním tvarů.

V rámci zrakového vnímání je třeba, aby bylo u dítěte rozvinuto:

• rozlišování různých tvarů
• rozlišování převrácených obrázků
• rozlišování figury a pozadí
• zraková analýza - schopnost rozložení obrazu na jednotlivé prvky
• zraková syntéza - schopnost z jednotlivých prvků složit celkový obraz
• pravolevá orientace
• oční pohyby zleva doprava, shora dolů
• zraková paměť

 

Grafomotorika

Rozvoj grafomotoriky je důležitá součást předškolní přípravy, kdy se dítě učí pracovat s psacím náčiním, napodobovat předložený vzor a osvojuje si základní tvary, které bude při psaní používat. Její dostatečné rozvinutí umožní lepší základ pro budoucí učení se psaní a snižuje tak riziko obtíží na začátku školní docházky.

Při rozvoji grafomotoriky je třeba zaměřit se na následující faktory.

• správné sezení
• uvolnění ruky, přiměřený tlak na tužku
• správný úchop tužky
• orientace na ploše papíru
• zvládnutí jednotlivých grafomotorických prvků - kruh, čáry, oblouky, vlnovky, smyčky aj.
• plynulost vedení čar - souvisle, bez přerušení, bez hrbolů

Pokud není grafomotorika v předškolním věku dostatečně rozvinuta, způsobuje potíže s osvojováním si psaní, a v důsledku může způsobit až specifickou poruchu učení, dysgrafii.

 

Řeč

Před vstupem do 1. třídy základní školy by již u dítěte měla být rozvinutá řeč z hlediska formy i obsahu. Díky tomu je pak počáteční rozvoj gramotnosti pro dítě méně namáhavý.

Při procvičování řeči se věnujeme těmto oblastem:

• motorika mluvidel
• dechová cvičení
• správná výslovnost
• artikulační obratnost
• plynulost řeči
• gramatická správnost
• rozšiřování slovní zásoby
• vlastní vyprávění

 

Myšlení

Myšlení je schopnost korigovat získané informace, hledat mezi nimi souvislosti, zobecňovat je i uspořádávat. Úzce souvisí s řečí, matematickými představami a řadou dalších oblastí.

Procvičovat lze:

• hledání nesmyslů
• hledání logických dvojic
• hádanky
• vymýšlení synonym a antonym
• vymýšlení nadřazených a podřazených slov
• časová posloupnost

 

Matematické představy

Pro úspěšné osvojování matematiky na základní škole je třeba, aby mělo dítě před vstupem do 1. třídy rozvinuto vnímání předmatematických a matematických představ.

Do této oblasti patří například:

• třídění prvků podle různých kritérií (barva, tvar, velikost)
• porovnávání více/méně, větší/menší, kratší/delší apod.
• počítání prvků
• doplňování podle daného schématu
• znalost číselné řady
• počítání prvků
• znalost základních geometrických tvarů

 

Pozornost

Jednou z podmínek efektivní školní práce je schopnost udržení pozornosti. Ta umožňuje zaměřit se na obsah vyučování, zpracovat získané informace, uložit si je do paměti a později je znovu použít, podílí se na kontrole a plánování činnosti.

Je třeba, aby dítě dokázalo svoji pozornost koncentrovat na žádoucí podněty, ovládat její zaměření (rozlišit podstatné podněty od nepodstatných, rozdělovat pozornost na jednotlivé, za sebou jdoucí kroky a podle potřeby ji přenášet) a udržet ji navzdory rušivým vlivům. Tyto schopnosti u dítěte dozrávají s přibývajícím věkem, ovšem může se stát, že se nevyvinou dostatečně a vzniká porucha pozornosti.

V takovém případě je třeba pozornost procvičovat, k čemuž slouží různé úkoly, které po dítěti vyžadují soustředění:

• vyhledávání daných tvarů
• vybarvování tvarů podle zadání
• třídění podle zadaných kritérií
• napodobování pohybů či rytmu
• hod na cíl
• skákání panáka

 

Jemná motorika

Rozvíjení jemné motoriky v předškolním věku je důležité pro budoucí zvládnutí psaní – čím bude ruka šikovnější a uvolněnější, tím menší je riziko budoucích problémů. Nácvikem jemné motoriky se tedy snažíme předejít specifické poruše písemného projevu - dysgrafii. Zároveň se při něm rozvíjí představivost či pozornost.

Vývoj jemné motoriky pozitivně ovlivňují:

• hry s hračkami s menšími dílky, zejména se stavebnicemi
• výtvarné a rukodělné činnosti
• každodenní sebeobslužné činnosti
• prstová cvičení

Pro vývoj jemné motoriky je v stěžejní podněcování k manuálním činnostem ze strany rodičů a jejich podpora dítěte při podílení se dítěte na každodenních manuálních činnostech - sebeobsluze, domácích pracech apod.

 

Hrubá motorika

Hrubá motorika je důležitá schopnost pracovat s vlastním tělem a ovládat ho. Ovlivňuje úroveň jemné motoriky a grafomotoriky, proto je z hlediska předškolního vývoje dítěte velice důležitá. Pro procvičování této oblastí jsou vhodné nejrůznější pohybové aktivity – lezení po prolézačkách, jízda na kole či na bruslích, letní a zimní sporty, různé pohybové hry i cílené cvičení na koordinaci těla.

Prostorová orientace je pak potřebná jak při pohybu v prostoru, tj. při pohybových hrách, tak při orientaci na ploše sešitu (a jeho úpravě), knihy, tabule či mapy, v geometrii, tělesné výchově atd.